Page 14 - POVESTI Z KADE – TADE

místo toho hříšného mlynáře v klidu vegetovat.“ To se Kopejtkovy tuze zamlouvalo a

sám už se viděl v mlynářské čapce. Vydal se tedy na svět a stanul rovnou pod kopcem
Svidníkem, odkud byl parádní rozhled na mlýn. Stál u rybníka a mlýnské kolo pod

náhonem vesele klapalo. Kopejtoko si vesele zamnul ruce, mlýn se mu tuze líbil.

Mlynáře dostat do pekla bude hračka. Měl už vymyšlený svůj plán. Nechal se v mlýně
najmout, jako pomocník a čekal, až přijde noc. Když všechno tvrdě spalo, připlížil se k

mlynářovu loži a šup, už ho souká do pytle a už s ním letí komínem ven. Lucifer ho

pochválil a tak se Kopejtko stal za odměnu v mlýně mlynářem. Chodil vyoblékaný, celý
v bílém, stejně jako kdysi pantáta mlynář a vůbec byl od něho skoro k nerozeznání. Jen

lidi, co pantátu znali, říkali, že to snad není ani on, že jejich pantáta mlynář jim nikdy

nedával míry tak rovné a nešizené. No, a jednou, když se koupal při měsíčku za
mlýnem v tom rybníce, aby smyl bílý moučný prach, viděli ho chasníci ze vsi, co se tou

dobou vracely z hospody. Ale, co to má náš pan táta na hlavě, snad bouli, a co bouli
rovnou dvě. Ráno už celá ves věděla, že pantáta mlynář není pantáta mlynář ale čert.

Šuškalo se, že si dozajista pro někoho přišel a, že tu bylo hříšníků víc než dost, začali
se ho bát. Do mlýna už nikdo nechodil, třeba, že míry byly rovné a nešizené. A jak už to

tak bývá, strach ná velké oči a spousta těch hříšníků proto v noci oka nezamhouřilo a

pořád jen poslouchali, jestli jim něco divnýho nepraská v komíně. Starosta, který z nich
byl hříšník největší, svolal takhle jednou radní a řekl jim, že už to takhle dál nejde a, že

se musí čerta zbavit. Kopejtko si zrovna liboval, jak se mu ve mlýně pěkně daří a jak si

ten svůj důchod uměl zařídit, když tu dvá siláci, chytli ho každý z jedné strany za ruce a
už ho vláčí ven ze mlýna. Kopejtkovy nepomohly nářky ani prosby, zamkli vám ho do

mlýnského kola, aby jej hezky šlapal a pomáhal tak vodě a mlelo se rychleji. Co naplat,
že tu od té doby stál nejvýkonnější mlýn na světě, když Kopejtko si zoufal: „Achych ach,

takhle jsem si ten důchod fakt nepředstavoval. S tý studený vody s toho neustálého

vlhka už sem chytil rýmu a jistě chytnu i reauma...“
Jeho nářky uslyšel vodník, co bydlel v tom rybníku za mlýnem a už ho z toho docela

brala migréna. Přišel k mlýnskému kolu a řekl Kopejtkovy: „Jestli mi nepřestaneš
okamžitě plašit ryby, proměním tě za trest v ropuchu.“ „Přestanu, když mi pomůžeš ven“

řekl na to Kopejtko. Tu si vodník povšiml jeho malých růžků a řekl:„Proč, neutečeš,

~ 14 ~