Page 15 - POVESTI Z KADE – TADE

vždyť si čert“.

„Jenomže, čert v důchodu a jak známo čerti odchodem do důchodu přichází o všechny
své čáry ... “ škytl Kopejtko.„...jediný, co mi z čertovské živnosti zbylo jsou tyhle dva

růžky, co mám na hlavě, jsem teď obyčejný smrtelník a taky brzo zemřu, jestli mi

nepomůžeš“ .

Vodníkovy to pořád nějak nešlo do hlavy, ale nakonec se rozhodl, že Kopejtkovy

pomůže, no, ostatně kdo by stál o to mít pořád migrénu.

A čert Kopejtko, ten když byl z kola venku, radostně upaloval, co nejdál od mlýna i od
městečka a nikdo ho už nikdy v tomhle kraji nespatřil, ani žádného jiného čerta a když

tahle pověst zlidověla, říkalo se, že od té doby tu nikdo nespatřil čerta více, z čehož se
vžil později i název pro celé městečko Čertovice a ještě později Černovice.

Poznámka: Okolie Černovíc bolo osídlované už v 11-12 storočí.Vzhľadom na to, že
ležali na križovatke tzv.“solnej stezky a obchodní cesty“ stali sa rýchlo trhovým

strediskom, s právoplatným udelením královských privilégii. / 1440 r./ 3.9.1991
Uznesením Českej národnej rady sa Černovice opäť stávajú mestom so všetkými

právami aj povinnosťami, ktoré mestu prináležia. / Historické dokumenty Černovíc, Jan

~ 15 ~