Page 53 - POVESTI Z KADE – TADE
P. 53

lampičky  mu  nevadilo  tolik,  jako  to,  že  je  docela  ale  docela  sám.  Nemá  za  celý  den

               s kým teplého lidského slůvka promluvit,  nemá s kým se o krásný den podělit...



               Zase takhle jednou seděl Ivan ve své bárce a díval se na obraz své zarostlé tváře ve

               vodě,  když  se  jeho  splávek  poprvé  ponořil  a  vynořil  a  pak  znovu  a  znovu...Ivan  se

               zaradoval, přece jen  nepůjde dnes spát hladový, začal vlasec pomalu navíjet a naráz

               jej oslnila taková záře, jako by vytáhl z vody samotné sluce.


               „Zlatá rybka...?!“ Podivil se Ivan.“Co budu dělat se zlatou rybou,“ zakabonil se “ Vypadá,

               že na ní bude ani lot masa, jako na hlemejžďovi a  s toho se ani jeden nenají.“ Ale jedna

               malá  ryba  je  lepší  než  žádná,  pomyslel  si pro  sebe  a  už,  už  hledá  v  torbě  nůž,  aby

               rybce pomohl na onen svět. V tom najednou rybka  k němu promluvila lidským hlasem “

               Ivane  ,  Ivane,  nezabijej  mě,  jsem  kouzelná  a  mohu  ti  splnit  tři  přání.“  „Tři  přání...tři

               přání...“ Mrmlal si chvíli Ivan, ale pak jen mávl rukou“ Já na pohádky nevěřím a vůbec

               plný žaludek je mě přednější než nějaký pochybný tři přání“. A zase vzal do ruky nůž,

               ale  rybka  znovu  promluvila.  „Máš  li  hlad,  jediným  přáním  můžeš mít  tolik  jídla,  že  ho

               nesníš,  i  kdybys  žil  sto  let.  Mohu  proměnit  tvou  starou  bárku  v zámořský

               parník...nechceš to alespoň zkusit, než mě zabiješ...?“ zaškemrala a Ivan o tom chvili

               uvažoval,  nakonec si pomyslel, že ryba je stejně hubená a malá, taková čudla a, co

               jednou malou rybou se pořádný chlap nenají  a tak, že to s těmi přáními tedy zkusí. Ať

               se  alespoň  pobaví,  když  už  se  nenají.    Vzal  rybu  a  hodil  jí  znovu  do  vody“  Dobře

               „řekl“Dobře, tak to tedy zkusíme, jestli jsi opravdu kouzelná a jetli mi budeš umět splnit

               tři  přání,  ....jenomže,    co  bych  dělal  s jídlem,  které  bych  nesnědl  ani  za  sto  let,  fuj,

               takové  plejtvání,  a  se   zámořským  parníkem,  tady  na  malé  říčce Blanici,  kde  je  vody

               sotva po pás.... takové věci já nechci, to mě stačí, to co mám...“ rybka se vynořila z

               vody  „Není  ale  přece  jen  něco,  co  bys  sis  přál...peníze,...  každý  přece  touží  být

               bohatý?“ Ivan mávne rukou“ A to já zase né, peníze vzbuzují závist a když jsi bohatý, je

               těžké  najít  si opravdové  a  upřímné  přátele,  ne, bohatství  přidělává  člověku  jen  samé


                                                          ~ 53 ~
   48   49   50   51   52   53   54   55   56   57   58